Hulmani patří mezi vetší druhy opic (samec může vážit i přes 20kg). Jejich ocasy měří na délku okolo jednoho metru a pomáhá jim tak při balancování při pohybu ve větvích stromů. Jejich srst má stříbrošedou, břidlicovou nebo světle béžovou barvu, to podle poddruhu a stáří. Obličej a uši mají všichni černé, někteří mají černé i konce končetin a ocasu. Na čele mají dopředu směřující "kartáč" srsti a ten tvoří zdánlivě mohutné obočí.
Tito primáti z čeledi kočkodanovitých (druh tvoří 7 poddruhů) mají jeden z největších areálů rozšíření. Obývají tropické i subtropické lesy stejně jako suché křoviny, borovicové háje, neopadavé lesy a vysokohorské lesy včetně obydlených oblastí. Setkat se tedy s nimi můžeme v nadmořské výšce od hladiny moře až do výšky 4300 m.n.v. Žijí v Pákistánu, Indii, Barmě, Bangladéši, Nepálu, Číně, na Srí Lance, v Nepálu a jeho výskyt zasahuje až do Bhútánu.
Jejich potravu tvoří zejména listí ale také např. ovoce, pupeny, květy, vodní rostliny či živočišná potrava (drobní bezobratlí a obratlovci) a vejce ptáků. Hulman posvátný je denní živočich, žije na stromech i na zemi, rád se zdržuje v blízkosti vody, přednost dává kamenitým nebo skalnatým terénům. Nocují vždy v korunách stromů. Jsou poměrně hluční, rozeznáváme u nich 16 různých hlasových projevů. Sdružují se do tlup o velikosti až 120 jedinců. Tlupy se řídí se pevným sociálním systémem a zvířata jen velmi zřídka přecházejí z jedné tlupy do druhé. Jsou dobrými skokany, skáčí i na vzdálenosti 10 metrů, skáčou také z velké výšky přímo na zem.
V přírodě se samci dožívají až 20 let, samice až 40 let ( v lidské péči se mohou dožít více ) a samice mohou rodit i po třicátém roce věku. U hulmanů se projevuje tzv. „tetičkovské“ chování", což znamená, že samice ve skupině se starají a nosí mládě od jiných samic.Samice bývá březí okolo 6 měsíců, poměrně často se rodí i dvojčata. Narozené mládě mívá hmotnost 0,8 až 1,2 kg a samice ho kojí asi 10 až 12 měsíců a dalších 6 až 8 měsíců opatruje. V té době nepřichází do říje.
Hlavně v Indie jsou hulmani všeobecně uctíváni, jsou jim dokonce zřizovány chrámy, kde jsou krmení. Lidé jim nikdy neubližují, hulmani často úplně ztrácejí svoji vrozenou plachost a procházejí se i v ulicích velkoměst. Přesto jsou některé poddruhy Hulmana posvátného na pokraji vyhubení.
Hulman posvátný (Semnopithecus entellus) další názvy: hanuman, humman, lenoop černoruký.
Rodinná chvilka u hulmanů
Mladý hulman s matkou
Klidné chvíle ve společnosti hulmanů
Matka s malým mládětem u prsu
Hulmani žijí v bezpečí na stromech
Hulmani umí být k sobě něžní
Najednou se poklidné chvilky hulmanů změnily v drama. Z ničeho nic se na scéně objevila tlupa psů a zahnala hulmany na stromy.
Nevím, co bylo důvodem šikany ze strany psů, ale šarvátka vyvrcholila zastrašováním a náznaky útoku. Hulmani jen vystrašeně vyskákali na stromy a báli se o svá mláďata.
Ještě dlouho po tom, co psi nechali hulmany na pokoji a zmizeli tak rychle jako se objevili, hulmani se báli zlézt dolů.
Když psi nechali konečně hulmany na pokoji, začali se opice opět shánět po potravě tím, že prohledávali všudepřítomné odpadky.
Hulman ukradl nepozornému prodejci u stánku mango.
Tady našel opičák sáček se zbytkem něčeho křupavého...
Meloun?
Hulmani nebyli jediné opice vládnoucí parku v areálu Anuradhapura, opodál u parkoviště autobusů kralovali makakové - Makak bandar (Macaca sinica, Toque Macaque)
V parku s mohutnými posvátnými stromy Bo se dalo kromě opic vidět mnoho druhů ptáků, například volavky
Po mohutných stromech pobíhal čilý Burundug neboli veverka indická (Funambulus palmarum, Indian Palm Squirrel)
Nad parkem kroužil pár luňáků brahmínských (Haliastur indus, Brahminy Kite)
Na zemi hledali potravu hrdličky kropenaté (Stigmatopelia chinensis, Spotted Dove)
Majna obecná (Acridotheres tristis, Common Myna) si mě zvědavě prohlížela
Majna při hledání potravy
Komentáře
Celkem 0 komentářů