Terej bílý - král rudých útesů

Už jsem se nemohla dočkat až poprvé v životě spatřím elegantní tereje bílé. Jelikož jsme ale během našeho pobytu s Fototripem bydleli na vedlejším ostrově Düne a na první den bylo naplánováno focení tuleňů, musela jsem si ještě chvíli počkat na úžasné ptačí útesy ostrova Helgoland. Čekání ale stálo za to, opravdu mě překvapilo, jak jsou terejové lidem blízko, byli zde chatrné zábrany, aby někdo nechodil příliš blízko ptákům či spíše okrajům útesů, ty jsme samozřejmě respektovali, vždyť i tak se člověk mohl hodně zblízka stát na chvíli "členem" kolonie terejů, alkounů a racků. U terejů jsem na Helgolandu strávila poměrně dost času, navštívili jsme je celkem po dva dni. Zažila jsem zda snad každé počasí, které zde na jaře může být a tím pádem jsem si vyzkoušela focení v různých světelných podmínkách. Prakticky po celou dobu (a to i když svítilo sluníčko) zde foukal urputný vítr, který s námi chvílemi lomcoval jak o závod, že jsem skoro ani neudržela fotoaparát ve vodorovné poloze. Několikrát se i pěkně rozpršelo, ale já jsem vytrvala....Ještě, že jsem měla s sebou rukavice, jinak by mi tu ruce snad upadly. Po čase jsme si všimli na naše outdoorovém oblečení drobných bílých kapiček, které ovšem nebyly od deště, pokud nebudete za déšť pokládat spršku ptačích výkalů, kterou krásně rozptylovat vanoucí vítr po všech na útesech. Moc se mi líbilo, jak terejové plachtili na místě, to jsem si opravdu užívala, dali se tak mimojiné i výborně vyfotit, když vlastně stáli ve větru.

O samotném ostrově Helgoland a jeho útesech (historie, poloha, informace) se rozepíšu v některém z dalších článků, nebojte :-)

Terej bílý (Morus bassanus, dříve Sula bassana) je mořský pták velikosti husy, obývá pobřežní vody severního Atlantiky a Tichého oceánu. Terej bílý se živí převážně rybami (makrely, sledi, tresky, smaček neskvrněný) a hlavonožci, ty loví tak, že létá nad hladinou a když spatří kořist, vrhá se za ní do vody z výšky až 30 metrů jako torpédo a to rychlostí 60-90 km/h. Dopad tereje do vody způsobí vlnu, terá je schopna usmrtit ryby v okolí. Terejovi stačí kořist jen spolykat dřív než se vrátí na hladinu, proto se z vody vrací s prázdným zobákem. Terej má silný zobák a lebku s dutinami plněnými vzduchem, to mu umožňuje takový silný náraz z velké výšky. Terej bílý má i další uzpůsobení k lovu mořských ryb, jako například to, že nemá žádné vnější nozdry, otvory jsou zakryty kostěnými přepážkami, takže při potápění nevnikne mořská voda do ústní dutiny. Kromě toho má vyvinuté nadočnicové solné žlázy, které vylučují koncentrovaný solný roztok, ten proniká vnitřními nozdrami do ústní dutiny a odkapává ze zobáku. Tak se terej zbavuje soli v těle, proto může požírat slané ryby a pít mořskou vodu. Terej bílý má rozpětí křídel až 165-180 cm, dosahuje hmotnosti kolem 3 kg, dožívá se až 20 let.Terejové jsou výborní letci s velkou výdrží, ale vzlet a přistání jim způsobuje problémy, proto si při hnízdění na mořských pobřežích vybírají místa, odkud se mohou vrhat dolů ze skály a nabrat tak plachtěním rychlost. Z vody vzlétají ztěžka, těžkopádným máváním hřídel, která plácají o vodu. Z rovného zemského povrchu by pták ani vzlétnout nemohl, zlomil by si křídla. Jakmile se zvedne silný vítr, terej využije vzdušné proudění a plachtěním se nechá unášet větrem.

Terej bílý je velmi společenský a sociální pták. Žije v koloniích, které mohou čítat i tisíce jedinců. V době hnízdění (od dubna do července) spolu terejové komunikují pomocí hrdelních zvuků, vydávaných v pravidelných intervalech. V průběhu obřadu páření se vzájemně uklánějí, třou se zobáky, natahují krky a křídla. Partnerský vztah zůstává pravděpodobně po celý život. Každý pár vlastní a obhajuje v kolonii malé stanoviště, hnízdní skály bývají tak nacpané tereji, že hnízda leží tak blízko u sebe, že se ptáci navzájem dotýkají, když se například protahují, musí zde panovat tedy velká tolerance :-) Hnízdo tvoří zpočátku jednoduchá vrstva mořských řas, větviček a mechu, během let se hnízdo ale promění v hromadu peří, odpadu z ryb, výkalů a odpadu. Terejové snáší jen jedno vejce, které zahřívají oba rodiče, k udržování dostatečné teploty používají své velké nohy tak, že roztaženými plovacími blánami pták zakryje vejce (později i mládě) a chrání jej tak před nepřízní počasí. Mláďata asi po 45 dnech opouštějí hnízda a slézají do moře, zde stráví nějakou doby plaváním na povrchu vody, kde se učí lovit ryby a posilují tak svalstvo. Jakmile dosáhnou dostatečné síly, poprvé vzlétnou v povrchu moře. Odlétají pak na několik let na volné moře podél pobřeží, kde loví a postupně změní barvu z hnědé na bílou, až dosáhnou pohlavní zralosti, vracejí se na svoje rodné hnízdiště a vyberou si partnera na celý život...

Namlouvací rituál terejů bílých - tření zobáky

Terejové za silného větru krásně plachtí ve vzduchu

Červené útesy na Helgolandu

Námluvy

Ptačí útes Lange Anna - Dlouhá Anna

Terej bílý

Ptáci byli opravdu na dosah

Co to nese?

Terej bílý na Helgolandu

Hnízdní kolonie terejů bílých

A námluvy pokračují.....

Helgoland

Hnízda terejů tvořená z různého odpadu, který terejové natahali z moře (plasty, zbytky sítí) zpbůsobují občas záhubu jejich sousedům alkounům, kteří se na sítích doslova oběsí a zahynou 

Moře je plné plastových odpadů a terejové je s oblibou využívají na stavbu hnízda...

Helgolandské ptačí útesy

Námluvy terejů

Otužilé ostrovní ovečky

Terej umí nádherně plachtit na místě

Teď nese jako dárek mořskou řasu

Předání daru partnerovi

A kýžená odměna v podobě páření