Poprvé v tropech aneb jak vypadá panenka muškátová?

Myslím, že Srí Lanka byla výbornou volbou pro úplně první návštěvu tropů. Z hlediska mých oblíbených ptáků a jejich pozorování a focení byla Srí Lanka dobrým začátkem, nevyskytuje se tu tolik ptačích druhů jako například v Jižní Americe (podle toho co mohu soudit dle informací na internetu a v knihách). Jako i jinde na světě se na Srí Lance vyskytuje i několik endemických druhů ptáků, ale o tom později v některém z dalších článků. S sebou jsem měla jako určovací příručku "A Field Guide to the Birds of Sri Lanka, kterou jsem zakoupila přes Amazon.com. Tato příručka byla dostačující, listovala jsem v ní často, náročné podmínky vlhkých a teplých tropů přežila bez úhony, vazba drží jako skála, i když je to jen paperback. 

Lidé jsou na Srí Lance velice milí, nestává se skoro vůbec, aby Vás někdo na ulici obtěžoval, že chce almužnu či abyste si něco koupili, jako to bylo třeba v Maroku. Lidé na ostrově Ceylon žijí skromně, mají toho leckdy skutečně málo, ale jsou spokojení a usměvaví. Ceny jsou příznivé, my jsme na Srí Lance byli zrovna v době vrcholu "ovocné" sezóny, takže na každém rohu prodávali za pakatel vynikající čerstvé mango (často vám ho posypali čili), papáju, desítky druhů banánů (hlavně ty malé ve tvaru buřtu).

Druhý den pobytu na Srí Lance (28. prosince 2013) jsme navštívili skalní pevnost Yapahuwa (někdy také zvaná Yapawwa) ukrytou v džungli. Zatímco všichni ostatní se pomalu rozprchli a vydali se po schodech zdolat žulovou horu, která ční nad pevností téměř do výšky 100 metrů, já jsem si dala v klidu svačinku a potom jsem se také vydala nahoru po příkrých kamenných schodech. Když jsem se dostala až ke krásným zbytkům ozdobných soch, všimla jsem si nějakého pohybu v nedalekém křoví. Byla to veverka indická (Funambulus palmarum, Indian Palm Squirrel). Ještě tam v přítmí pobíhal nějaký malý ještěr a ve větvích poskakoval malý ptáček, ty jsem ale nebyla schopná  identifikovat. Najednou se k lesa vyhoupla opice, byl to makak bandar (Macaca sinica,Toque Macaque) a když si všiml mého fotografického zájmu o něj, začal mi docela ochotně pózovat, dokonce došlo i na předvedení jeho pánského vybavení a na ukázku děsivých zubů. Byli jsme v tu chvíli jen sami dva. Najednou si všiml mého otevřeného fotobaťohu, který jsem nechala lehkomyslně ležet opodál bez dozoru. Rozeběhl se bez váhání k němu, ale já také, to makaka pobouřilo a rozeběhl se pro změnu na mě s výhružným výrazem ve tváři. Já se ale nezalekla a neustoupila jsem ani o píď a hrnula jsem se opici v ústrety. Makaka to překvapilo a tak si to rozmyslel a stáhl se do ústraní.Když se si všimla, že makakům zřejmě právě skončila siesta a začali se odevšad spouštět z džungle a všemožně pobíhat, radši jsem šla zase dolů po schodišti.

Už mi sice nezbývalo moc času (za půl hodinky byl domluvený sraz u auta a odjezd), ale řekla jsem si, že se půjdu podívat kousek po pěšince, která vedla skrz zbytky pevnosti směrem do džungle. Ušla jsem maximálně 100 metrů a už jsem byla v jiném světě. Nikde nikdo, pohltily zvuky pralesa. Připadala jsem si jako v pražském tropickém skleníku Fatamorgana, kromě příšerného dusna, všude poletovali nádherní motýli, ty nejkrásnější červeno černí otákarkovití neposeděli, tak jsem je nemohla vyfotit. Ozývali se cvrčivé zvuky hmyzu a volání různých druhů ptáků. Pokračovala jsem pořád dál a dál. Na jednom stromě právě dozrávaly plody a tak všude poskakovali různí ptáčci. Byla jsem v ráji.Najednou nade mnou přeletěl malý hnědý ptáček, nesoucí dlouhý zelený list trávy na stavbu hnízda, které stavěl se svou partnerkou. Byla to panenka muškátová (Lonchura punctulata, Scaly-breasted Munia). Další pták, kterého jsem pozorovala byl nádherný lejskovec rajský (Terpsiphone paradisi, Asian Paradise-flycatcher), který byl velmi ostražitý.V keři poskakoval strdimil srílanský (Leptocoma zeylonica, Purple-rumped Sunbird). Potom jsem se vynořila u větší pěšiny za rozvalinami hradeb, kde tekl i nějaký potok, na větvi seděl ledňáček hnědohlavý (Halcyon smyrnensis, White-throated Kingfisher)a na drátech elektrického vedení nad cestou posedávala a vrkala hrdlička kropenatá (Stigmatopelia chinensis, Spotted Dove).Škoda, že nemám víc času, říkala jsem si, co bych asi všechno viděla, kdybych tu mohla zůstat déle...

Něco o Yapahuwě: Yapahuwa byla dokonce v druhé polovině 13. století hlavním městem Srí Lanky.Byl zde palác a vojenská pevnost bránící pro vpádu cizích nájezdníků. Nyní si většinu města vzala džungle a největší pamětihodností je okrasné schodiště. Na vrcholu skály je skalní přístřešek/jeskyně používaná buddhistickými mnichy. Několik jich je i na úpatí skály.

Lejskovec rajský (Terpsiphone paradisi, Asian Paradise-flycatcher)

Okrasné schodiště v Yapahuwě

Pohled na okolní džungli

Zbytky pevnosti Yapahuwa

Skála 100 metrů vysoká

Makak bandar se předvádí jako nějaký model.

Co ta pěšinka?

Účes hodný první republiky :-)

Makakové a jejich kejkle

Makak s úplně rudým ksichtem, že by se spálil na sluníčku?

Yapahuwa - okolní prales

Vážka

Strdimil srílanský (Leptocoma zeylonica, Purple-rumped Sunbird)

Hrdlička kropenatá (Stigmatopelia chinensis, Spotted Dove)

Panenka muškátová (Lonchura punctulata, Scaly-breasted Munia) při sběru trávy na stavbu hnízda.

Motýl

Volavka rusohlavá (Bubulcus ibis, Cattle Egret) doprovázející pasoucí se krávy

Volavka hnědohřbetá (Ardeola grayii, Indian Pond heron)

Džungle

90-ti metrová skála v Yapahuwě

Makak

Volavky rusohlavé na střeše u parkoviště