Toulky milovnice přírodyF O T O B L O G o pokladech z říše zvířat i rostlin

Pomalá obyvatelka delty a její rychlejší sousedé

Publikováno 22.06.2012 v 06:00 v kategorii Rumunsko - delta Dunaje, přečteno: 1155x

Na území Rumunska v oblasti dunajské delty žijí hned dva druhy želv, jedna je vodní (želva bahenní) a jedna suchozemská (želva žlutohnědá). Přičemž na Balkán obývá její poddruh (testudo graeca ibera). Želva žlutohnědá je velice variabilní ve svém zbarvení, o čemž se můžete ostatně přesvědčit z mých fotek, které mapují 3 různé lokality v deltě Dunaje (NP Macin, pahorky Bestepe a les u města Babadag, všechny tyto lokality mají nadmořskou výšku cca. 150 - max. 250 m. n. m.). Nejen, že se barevně liší jednotlivé populace želvy žlutohnědé, zbarvení se může měnit i během života. Čím je želva starší, tím mizí žluté a převládá tmavé zabarvení. V dospělosti může na délku meřit 25-30 cm (někdy i více) a vážit i několik kilogramů. Tato želva se vyskytuje od nížin po pahorkatiny či hory ve stepních/lesostepních oblastech, stejně jako na travnatých loukách a světlých (listnatých) lesích. Živí se zelenou trávou, nepohrdne však ani ovocem či masem. Ráda se sluní, ale během poledního žáru se ukrývá do stinných míst (např. řídký les, křoviny). Želva žlutohnědá patří společně se želvou zelenavou mezi nejčastěji chované suchozemské želvy u nás.
Kompletní fotogalerii z rumunské delty Dunaje si můžete prohlédnout na mém profilu na Google Picasa.
Samice želvy žlutohnědé (testudo graeca ibera) na vrcholu pahorků Bestepe
Biotop na Bestepe
Aby to nebyly jen želvy - housenka na Bestepe
Strnada zahradního jsme hojně pozorovali na Macinu, pahorcích Bestepe a v Babadažském lese společně se strnadem lučním. Oba tyto druhy jsou u nás v současné době vzácné a vyskytují se jen na několika málo lokalitách. Strand zahradní je ve svatebním šatě  poměrně pestře zbarven, najdeme u něj šedou, žlutou až žlutozelenou, oranžovou a hnědou barvu, jeho zpěv je téměř nezaměnitelný (http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/strnad-zahradni--40928 )
Velká samice želvy žlutohnědé (testudo graeca ibera) v lese u města Babadag
Biotop želv v lese u Babadagu
Tuhle velkou želvu žlutohnědou jsem našla, když jsem se sama potulovala po vrcholcích kopců národního parku Macin. Celkem jsem viděla na Macinu 3 želvy žlutohnědé.
Starší želva žlutohnědá v oraništi na Macinu (tuhle s ošoupaným krunýřem  našla Eva, dcera náčelníka zájezdu J. Hromádky.
Rok staré mládě želvy žlutohnědé, které jsem našla u skalních útvarů v parku Macin
Sameček bramborníčka černohlavého vyhledával vrcholky suchých bylin na loukách pod pohořím Macin a neúnavně prozpěvoval (http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-a/_zprava/brambornicek-cernohlavy--27120)
Ideální biotop želv v národním parku Macin: travnatá louka, nedaleký mladý listnatý lesík a křoviny.
Bizardně vyhlížející obří masožravý cvrček Bradyporus dasypus - v dospělém stádiu dosahuje tento zástupce bezobratlých velikosti lidské dlaně. Cvrčky bradypory jsme hojně pozorovali jak na Macinu, tak v lese u Babadagu.
Na Macinu to byl také ráj hmyzu - na obrázku je brouk kozlíček
Torzo suchého stromu sloužilo na Macinu jako hnízdo obřích včel s názvem drvodělka fialová (Xylocopa violacea)
Drvodělka fialová (Xylocopa violacea)
Ilustrační foto želvy bahenní (foceno v ZOO Praha), želvy bahenní jsme v Rumunsku samozřejmě viděli loni i v letošním roce, ale jelikož jsou hrozně plaché, vždycky nám skočily potvory do vody, dříve než je někdo zvěčnil.

Komentáře

Celkem 4 komentáře


Novinka: obrázky jsou aktivní a odkazují na příslušné články! Stačí na vybraný obrázek kliknout.