Moje setkání s bahňáky

Ukázalo se, že jsem se nemýlila, v obrovské kaluži uprostřed pole se brouzdalo 6 menších šedavě zbarvených ptáčků-bahňáků. Nebyla jsem si úplně jistá, jaký druh vodoušů to je a tak jsem si k ruce vzala terénní určovací příručku. Tímto děkuji za pomoc při určování Janu Studeckému! Byli to vodouši kropenatí.  Vodouše bohužel vyplašili lidé s velkým psem procházející po polní cestě, která vede přímo u louže. Vodouši se naráz zvedli a pískavým voláním dávali najevo své rozrušení a pak najednou úplně zmizeli z dohledu. Jejich let i způsob držení těla za letu mi trochu připomíná vlaštovky. Potom jsem si všimla, že jeden otrlejší vodouš se klidně dál brouzdá louží, sice se trochu vzdálil, ale to mi nevadilo. Lehla jsem si do trávy a čekala jsem, až se jeho kolegové vrátí. Brzy jsem se dočkala a mohla jsem nerušeně pozorovat vodouše jak spokojeně kráčí bahnem a zobákem v něm pátrají po různých pokladech (larvy, červi apod.). Pozorovala jsem i náznaky toku. Na opačném konci louže spokojeně usínal pár kachen divokých a na polní cestě poskakoval konipas bílý. Doufám, že budu moci příští víkend udělat další průzkum na této louži a zjistit, zda se tu vodouši stále zdržují nebo dokonce přibyly nějaké nové druhy. Důležité také bude, jaká bude velikost louže, zda již nebude vyschlá a pod.

Takto vypadala louže 16. dubna: 

Na téže louži pozorovány tyto druhy (čas pozorování 11.00-11.40): 1 čejka chocholatá, 6 kulíků říčních, minimálně 15 vodoušů bahenních a minimálně 1 vodouš kropenatý.