Jak bylo na letní exkurzi ČSO v madařském NP Kiskunság?

Tentokrát nás letní členská exkurze České společnosti ornitologické (21.8.-24.8.2014) zavedla do maďarského národního parku Kiskunság aneb do Malé Kumánie nacházející se v Panonské nížině.

Něco o NP Kiskunság: Oblast je pojmenovaná podle kmene Kumánů (Kun), kteří na tomto území žili v období středověku. Národní park Kiskunság byl vyhlášen v roce 1975 a nachází se mezi řekami Dunaj a Tisa. Nalezneme zde prostředí zasolených stepí, pastviny, mokřady, pohyblivé písky i lesy. Nadmořská výška zde nepřesahuje 95 metrů. Jedná se o nejsušší a nejslunnější část Maďarska. Dnešní Kiskunság byl formován dlouholetým osídlením uhry, kteří udržovali zemědělskou tradici pěstování velkých stád dobytka, neustálým bojem se záplavami, vysoušením a pastvou se tak ekosystém přeměnil v tzv. alkalické stepi. Odpařováním vody se při povrchu hromadí soli, tak vznikají solonce a solončaky - zásadité půdy, na kterých rostou pouze společenstva slanomilných rostlin. V národním parku Kiskunság působí již několik let skupina českých a slovenských ornitologů a ve spolupráci se správou národního parku realizují ochranu stabilní populace mandelíka hajního. A to zejména vyvěšováním hnízdních budek, které mají podle statistik výbornou úspěšnost - tzn. v prvním roce byly budky ze dvou třetin obsazeny!

Během naší krátké exkurze jsme i přes velký počet účastníků viděli hodně druhů i kusů ptáků. Počasí vyšlo skvěle, pěkně jsme se ohřáli, rána sice byla chladná, to už tak na konci léta bývá, ale přes den jsme měli krásně teplo. Snad jen poslední den foukal poměrně dost vítr a ten nás ochlazoval. Viděli jsme poměrně mnoho vlh pestrých a madelíků hajních, ti byli ale hrozně plaší. Vlhy často posedávali ve skupinkách na drátech u cest. Nakonec jsme pozorovali i dudky, ale na rozdíl od jarních měsíců se již neozývali svým typickým du -du - du. Také jsme měli štěstí na dropy velké, na jednom místě u kukuřičného pole jsme jich pozorovali najednou více než deset kusů, vykukovali jen hlavy z podrostu, potom se i pár vzneslo a mohli jsme pozorovat jejich mohutná křídla za nízkého letu.Kromě ptáků jsme také pozorovali i zástupce z říše hmyzu - saranče uherská, kudlanka nábožná také nádherné ještěrky zelené. V jednom poloopuštěném zbořeništi si s námi na schovávanou hrál sýček obecný a na jiné lokalitě zase poštolky rudonohé dokrmovali již vzrostlé letošní mládě, často zejména samička přinášela cvrčky a jiný hmyz, sameček se držel dál, asi byl více plachý. 

U ptačí pozorovatelny na břehu slaného jezera Kelemenszék jsme měli možnost pozorovat například kolihy velké, rybáky černé, husy velké, dytíky úhorní, tenkozobce opačné, vodouše, atd.

Více fotografií z exkurze zde.