Ještěři Dunajské delty

U nás spíše vzácná ještěrka je v Rumunsku v oblasti delty docela běžným druhem. Ještěrka je to teplomilná, obývá prosluněné okraje lesů, porostlé stráně a ráda se vyhřívá na kamenech. Dokáže výborně šplhat po stromech, o čemž jsme se několikrát přesvědčili jednak v NP Macin a v lese u Babadagu. Délka jejího těla může přesahovat 40 cm, v ČR patří ještěrka zelená k těm nejdelším. Mezi její potravu patří především hmyz, uloví občas nějakého plže, červa nebo malého hlodavce. Narozdíl od tyrkysového zabarvení samečka v době rozmnožování je samička po celý rok spíše nenápadná svým hnědavě zeleným zabarvením. Ještěrka zelená přezimuje zhruba od října do dubna.

Krátkonožka evropská (Ablepharus kitaibelii)
S tímto velice drobným scinkovitým ještěrem se můžeme setkat nejblíže na jižním Slovensku. Krátkonožka má velice dlouhý ocas, v podstatě stejně dlouhý jako tělo (ocas tvoří kolem 60 % celkové délky krátkonožky).Nejraději má teplé a suché prostředí zaplněné vegetací, keři a nižšími stromy.Tento ideální biotop pro výskyt krátkonožek jsme nalezli v lese nedaleko města Babadag. V prostředí nízkých listnatých stromů s častými travnatými pasekami s hustým podrostem se krátkonožkám zřejmě velice daří, co chvíli jsme krátkonožky zahlédli ve spadaném dubovém listí jak vystřelily jako blesk do úkrytu. Občas se nám podařilo nějaku chytit nebo alespoň zhypnotizovat na krátkou chvíli, kdy zůstala stát a my si ji mohli prohlédnout (obr. 9). Viděli jsme dospělé jedince i mláďata, krátkonožky dospívají ve věku 3 let a loví hlavně drobný hmyz a larvy.

V dospělosti může měřit i 55 cm, ocas má dvakrát delší než tělo. Dospělí mají zelenou až zlatozelenou barvu a hrdlo převážně žluté. Mladí jedinci mají na zádech tři až pět podélných pruhů (obr. 7). Má ráda suchá kamenitá místa nebo husté křoviny, kamené zdi... Jak jsem viděla, ještěrka balkánská zdrhá velice rychle. Loví větší hmyz ale i malé ještěry a ptáčata či mláďata myší.

Silná ještěrka s krátkou hlavou dorůstající až 25 cm. Žije na travnatých a křovinatých porostech, při krajích cest atd. My jsme ji pozorovali dost často v NP Macin v trávě a potom také na vykopávkách v Histrii, kde se ukrývala v dutině pod kamenem (obr. 6).

Les u Babadagu (obr. 11, 12): část tohoto na první pohled nezajímavého lesa je národním parkem, místo je to ale herpetologicky, ornitologicky i botanicky velice zajímavé! Na přelomu dubna a května se tu dá nalézt minimálně 5 druhů orchideí, kvetou tu divoké pivoňky a kavyl ivanův, z ptáků se tu vyskytuje špaček růžový, lelek lesní, strnad luční a zahradní, atd. A z plazů se tu vyskytuje docela hojně zmije růžkatá, užovka stromová, ještěrka zelená a krátkonožka evropská. Želva se tu vyskytuje jen jedna a to želva žlutohnědá.

Obr. 7: Ještěrka balkánská-třípruhá (lacerta trilineata) v národním parku Macin 

Obr. 11, 12: Lesu u Babadagu nabízel biotop travnatých svahů s křovinami a nízkým listnatým lesem (tvořený především dubem) a louky porostlé kavylem, to je ideální místo pro zmije růžkaté, ještěrky zelené i travní, krátkonožky, želvy žlutohnědé a užovky stromové.