Jak mě na Srí Lance málem zradila zrcadlovka...

Publikováno 05.06.2014 v 22:30 v kategorii Srí Lanka, přečteno: 524x

Téměř na konci našeho putování Srí Lankou jsme navštívili místo zvané Buduruvagala, kde se nacházejí majestátní plastiky vytesané do skály, ale také se nedaleko nacházela lokalita s jezírky a množstvím ptáků. Času bylo málo, tak jsem se musela rozhodnout, zda se půjdu podívat na plastiky nebo zkusím štěstí u jezírek, která vypadala, že tam bude k vidění mnoho zajímavých ptáků, musela jsem se ale vrátit od mikrobusu asi půl kilometru. Už po pár krocích bylo jasné, že to nebude zas tak snadné, vlhkost vzduchu dosahovala snad 100 procent, což ještě pocitově zvyšovalo už tak vysokou teplotu. Byla jsem zpocená jako dveře od chlíva. Jako první se mi ukázal tajemný pták drongo černý, posedával na drátě nad cestou a byl velmi plachý, to o kus dál seděla na drátě vlha modroocasá mi krásně pózovala. Když jsem prohlížela dalekohledem vzdálená jezírka, uviděla jsem roztomilé husičky malé a letící volavku popelavou. Najednou se ozval krásný hlas neznámého ptáka, to si v koruně stromu pozpěvoval trefně pojmenovaný vousák zvučnohlasý. Na fotce níže to sice není moc vidět, ale vousák má dá se říct opravdu zdánlivé vousy trčící od zobáku a hlas má nádherný a zvučný. Když ale z křoví něco nepěkně zavrčelo a já jsem začala zkoumat, jestli uvidím tvůrce toho zvuku, najednou mi obrazovka na foťáku zčernala a foťák nereagoval, bylo mi ouvej. Najednou mi hlavou projely všechny ty zkazky o kolapsech foťáků (paměťových karet) v náročných podmínkách tropů, bála jsem se, že přijdu o všechny fotky nafocené na této paměťové kartě a že už se mi nepodaří foťák nahodit. Rychle jsem tedy z mého Canonu 550D vytáhla baterku a paměťovou kartu a chvíli jsem ho nechala "odpočinout", to čekání, zda ho nahodím a zda budou na kartě všechny fotky bylo nekonečné. Byla to taková "černá minuta". Naštěstí foťák naskočil a i paměťová karta uchovala všechny fotky, spadl mi kámen za srdce. A tak jsem se vydala prozkoumat toho ptáka ve křoví. Koukala na mě z něj strašidelně působící kukačka vraní, což je poměrně velký pták, ale tahle byla strašně plachá, byl to samec a naháněla jsem ho dlouho, aniž by se mi ho kloudně podařilo vyfotit...

Vlha modroocasá (Merops philippinus, Blue-tailed Bee-eater)