Národní park Galičica

V sobotu 10.5.2014 nastalo opět brzké ranní vstávání a snídaně, opouštíme hotel a po poslední noci v Makedonii míříme do hor, čeká nás Národní park Galičica a magické jezero Ochrid. Autobus začíná pět stoupat horskými silnicemi, chvílemi jedeme hodně pomalu a připadá mi, že si motor i trochu přehřívá. Jak se drápeme vzhůru, mění se i krajina, jsou vidět zasněžené vrcholky a jaro tu teprve začíná, vše je oproti nižším polohám opožděné. Z okna co chvíli přímo u cesty vidím kvést několik druhů divokých orchidejí. Někdy kolem deváté hodiny děláme první zastávku. Je slunečno, ale na tričko to není, jsme totiž ve výšce asi 1600 m.n.v. a tak se nám hodí bundička. Pod zasněženými vrcholky, kde marně hledáme dalekohledy kozorožce, se rozprostírají nádherné horské louky plné květin. Na jedné straně je pod vrcholky horský les s ještě téměř holými listnáči (asi buky). Druhý protější svah je holý s kamenitým terénem. Zase se všichni rozprchli na všechny strany. Někdo se šplhal holým svahem, já jsem se vydala na louku plnou žlutých, červených a bílých květů – byly to prvosenky vyšší, violky žluté, kamzičníky, vstavače bledé a řepčíky. Na stromě pozoruji sýkoru lužní a skřivana lesního. Ovšem, t, co se vydali opačným směrem na horský kamenitý svah, měli větší štěstí, pozorovali totiž samce skalníka zpěvného! Když jsem se o skalníkovi dozvěděla od těch pár šťastlivců, už bylo pozdě se tam vydat, jelikož nastal čas odjezdu na další místo s výhledem na jezero Ochrid. Popojeli jsme jen kousek. Výhled na jezero byl dech beroucí, byla vidět i albánská část jezera. Vyhrabala jsem se na svah nad silnicí, kde bych konečně mohla zahlédnout skalníka zpěvného, ale viděla jsem v dálce jen přeletovat nějaké ptáky podobné linduškám. Kvetly tu miniaturní fialové kosatce, asi nějaký endemit. Zase popojedeme….

Vyjížďka lodí po ochridském jezeře

U jezera bylo tepleji než nahoře v Galičice, asi dvacet stupňů, ale když zalezlo sluníčko za mraky, choulila jsem se do bundy. Lodí jsme vyrazili asi na dvouhodinovou plavbu a odplouvali jsme z ochridského přístavu něco před třináctou hodinou. Seděla jsem venku na horní palubě, někdo pospával, jiní popíjeli a jiní zase horlivě pozorovali ptáky dalekohledy nebo fotili. Já dělala něco od všeho J Ze zajímavých druhů ptáků mohu jmenovat například tyto druhy: kormorán malý, potápka černokrká a potápka roháč, vidět byli samozřejmě rackové chechtaví, ale i hejno racků malých, které jsem pozorovala na zpáteční cestě téměř u přístavu. Z rákosin byli slyšet rákosníci velcí a také tu přeletovali volavky vlasaté. Na jezeře jsme také pozorovali lovící morčáky velké.

město Ochrid

Ve městě Ohrid jsme měli rozchod a to až do konečného odjezdu domů pozdě večer. Někteří se vypravili na vyhlídku k hradu, jiní (včetně mě) se vydali poznávat město a místní jídlo a lidi, zbývající hrstka vyrazila pod vedením Pepi Nožičky na poslední exkurzi za ptáky v Makedonii. Šli po nábřeží směrem na okraj města a potom zamířili do kopcovité krajiny nad městem, tam pozorovali v křovinách pěnice vousaté. Ještě na nábřeží, přímo u kolonády v rákosinách pozorovali na krátkou vzdálenost pár bukáčků malých, kteří se jim hodinu předváděli a lovili rybičky.

Já jsem na nábřeží k rákosinám dorazila až po té, co bukáčci zmizeli. Pozorovala jsem tam cettii jižní a sýkorky koňadry a to přímo na kraji rákosí.

Pohled na jezero Ohrid

National park Galicica - Národní park Galičica

Na tomto svahu pozorovali skalníky zpěvné

Prvosenka vyšší

Vstavač bezový?

NP Galičica

Řepčíky

Skřivan lesní

Vstavač

Vstavač bledý

Ohrid lake - nalevo je vidět Albánie

Galičica

jezero Ochrid

Miniaturní kosatce

Zasněžené vrcholky hor

Nábřeží u jezera Ochrid

Kostel sv.Jovan Kaneo (nad jezerem Ohrid)

Jezero Ohrid

Jezero Ohrid a město Ohrid

Pohled na kopce a rákosiny 

Rodinka labutí velkých

Zapadající slunce nad jezerem

Ve městě Ohrid se zrovna konal velký sjezd lidí v tradičních krojích z Makedonie, Bulharska, Albánie atd.

Město Ohrid a pevnost z 10. století na kopci

Omladina v krojích