Toulky milovnice přírodyF O T O B L O G o pokladech z říše zvířat i rostlin

Masakr poštolek v Indii - i Vy můžete pomoci to změnit

Publikováno 13.12.2012 v 07:03 v kategorii Články a jiné, přečteno: 593x

Na začátku listopadu 2012 byla na webových stránkách organizace Conservation India zveřejněna šokující zpráva o masakrování tisíců migrujících poštolek amurských (falco amurensis) v odlehlém státě Nágáland na severovýchodě Indie. Ty jsou prodávány na maso na místních trzích či prodejem od dveří ke dveřím (door-to-door sale). Obrovské množství poštolek amurských dorazilo koncem října do severovýchodní Indie ze Sibiře, Číny a Severní Korei, aby si zde udělaly přestávku na cestě do jihovýchodní Afriky, která je cílem jejich cesty, v Africe budou zimovat a to od Zambie po Jihoafrickou republiku. Poštolka amurská (falco amurensis) je malý sokolovitý dravec a musí absolvovat jednu z nejdelších migračních cest ze všech ptáků, a to včetně překonání Indického oceánu. Tak je poštolka amurská nejspíše ptákem, který překonává nejdelší vzdálenost přes moře. Často cestují v noci, zimovat musejí v Africe, protože se živí hlavně hmyzem.
Odhady mluví o děsivých číslech, během vrcholu migrace bylo na maso a komerční prodej uloveno mezi 12 a 14 tisíci ptáků každý den. Šokující je i číslo 120 – 140 tisíc každý rok zabitých ptáků v Nágálandu během jejich průtahu. Číslo bylo odhadnuto na základě různých informací z terénu (např. od lovců apod.). Lovecká skupina, skládající se většinou ze 4 lovců, měla nataženo nejméně 10 sítí a ulovila asi 180 ptáků denně. Dle informací každý den provozuje lov asi 60-70 skupin lovců. Vrchol migrace trvá asi dva týdny, pokud migrace ale ve skutečnosti trvá déle, nebo pokud existuje více loveckých míst v okolí, o kterých ochránci neví (sousední vesnice, okresy, atd.), čísla budou mnohem vyšší. Tyto odhady nezahrnují ptáky potenciálně zabité pomocí střelné zbraně, prakem či jiným způsobem hojně používaným v této oblasti.
Přitom se jedná o pravděpodobně největší shromáždění poštolek amurských zaznamenaný kdekoliv na světě. O to víc je to tragické, že mají poštolky takový osud a zahynou ještě před cílem své cesty. Všechny příslušné úřady ve státě Nágáland byly upozorněny na tuto situaci a zavázaly se k ukončení masakrování a zahájení akčních kroků uvedených níže.

Poštolka chycená a zamotaná v síti. Zdroj: Birdlife.org., převzato z Conservationindia.org

 

Poštolky se během migrace soustřeďují ve velkých počtech a toho využívají místní lovci, kteří natahují sítě (30-40 m dlouhé, 10-12m vysoké) v pralese u Doyangské přehrady (to je konkrétní místo nejčastěji monitorované vědci a také nejčastěji využívané lovci, protože, zde mají poštolky svou odpočinkovou zastávku, zde hřadují, pijí a loví hmyz). Sítě jsou trvalé a lovci přicházejí každý den ráno a odstraňují se sítí zachycené ptáky. Způsob, jakým jsou sítě nataženy, nedává moc ptákům šanci na bezpečný průlet. Potom zamotané poštolky ze sítí odeberou do „klecí“ vyrobených z moskytiér či košů na cukrovou třtinu, kde je udržují naživu, ale často zraněné, a potom prodávají jako „čerstvé maso“ na trzích apod. Přepravují je tak, že živé ptáky zavěsí na dlouhou tyč, a tak je na ramenou přenášejí k zákazníkům do vesnic a měst, kde je oškubou a vyudí, což je nejčastější způsob úpravy, tak se totiž maso pomaleji kazí. Dle posledních odhadů se zdá, že jde o skutečně „průmyslové“ měřítko a pokud se tato nelegální masová činnost nezastaví, bude to mít bezesporu zničující vliv na světovou populaci těchto poštolek. Jeden kus poštolky se prodává za cenu mezi 16-25 rupiemi ($ 1.9 / 1.2 liber). Nejčastěji se prodává v obci Pangti, odkud pochází většina lovců. Dále ve městech Doyang a Wokha, nebo na trhu v Dimapuru.

 

Díky sociálním sítím tento šokující a emotivní příběh během několika hodin a dní doslova obletěl svět. Conservation India (přeloženo jako "Zachování Indie" - ve smyslu ochrany přírody) je vysoce efektivní kampaň a toto rozšíření povědomí o situaci poštolek již pomohlo rozhýbat místní, národní i mezinárodní aktéry.

Dnes Vás tedy vyzýváme/prosíme, abyste pomohli zastavit toto zabíjení navždy tím, že darujete byť i minimální částku do nouzového fondu. Tyto peníze z něj pomohou Bombay Natural History Society (BirdLife v Indii) koordinovat akci, která je nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno, že se tento masakr nebude už nikdy opakovat. Nezavírejte nad tímto problémem oči, každá i malá částka dokáže skutečně změnit budoucnost těchto krásných ptáků!

 

***************Přispějte prosím!*************************

 

 

Poštolka amurská (falco amurensis), zdroj: wikipedia.org

 

Akce na zachování poštolek, které budou z fondu financovány, zahrnují vytvoření detašovaných týmů, které budou sledovat a monitorovat poštolky na jejich tahové zastávce v Nágálandu, budou přímým působením zabraňovat dalšímu ilegálnímu lovu všech druhů ptáků a bude zajištěno trvalé vzdělávání místních obyvatel a zavedení programu do místních komunit v Nágálandu a dalších státu severovýchodní Indie, kde bohužel nezákonný lov stále převládá jakožto zbůsob obživy.

Mapka označuje zimoviště (modrá oblast) a hnízdiště (žlutá oblast) poštolek amurských (falco amurensis). Zdroj: Wikipedia.org.
 

Co už bylo uděláno?

Na místní úrovni

Vládní úředníci kategoricky prohlásili, že jakýkoli probíhající odchyt a usmrcování ptáků je porušením zákona a je to nepřijatelné. Zástupci příslušných vesnic byli požádáni, aby informovali své komunity o rozhodnutí zákazu a o tom, že jakákoliv činnost proti zákonu bude potrestána. Zástupci se také dohodli na to, že budou informovat své komunity o stavu poštolek amurských a budou šířit poselství, že je lepší být strážcem než lovcem/ničitelem. Nicméně, vyjádřili určitou bezmoc nad tím, že zatím není možné zcela zastavit zabíjení, dokud některá opatření nenahradí dosud používaný způsob výdělku (tj. zabíjení ptáků ve velkém).

Šéf Wildlife Warden of Nagaland pan T. Lotha vydal instrukce, aby lesní stráže a ostatní zaměstnanci až do konce migrace monitorovali situaci. Stráže také začali se zabavování všech živých i mrtvých ptáků ulovených vesničany. Živí ptáci byli vypuštěni do volné přírody a mrtví byli spáleni. V některých místech byly sítě nastražené lovci odstraněny.

Více propracovaný a proaktivní plán je naplánovaný a tak aby byl účinně realizován příští rok již v září, měsíc před začátkem migrační sezóny.

 

Poštolky čekající na svůj osud. Zdroj: Birdlife.org., převzato z Conservationindia.org

 

Cesta na trh. Zdroj: Birdlife.org., převzato z Conservationindia.org

 

Poštolky chycené do sítě u přehrady Doyang. Zdroj: Birdlife.org., převzato z Conservationindia.org 

 

Na národní úrovni

O problému nezákonného masivního lovu ptáků byl informován ministr životního prostředí a lesů (SMT) Jayanthi Natarajan, a to po zasedání stálého výboru Národní rady pro Wildlife (NBWL) dne 31. října 2012 v Novém Dilí.

Ředitel BNHS a člen NBWL, Dr. AR Rahmani, požádal patřičná místa o okamžité zastavení masakru a vypracování dlouhodobého akčního plánu ochrany daných druhů ptáků.Indie, jako signatář Úmluvy o ochraně stěhovavých ptáků (CMS), se zavázala k tomu, vypracovat tento dlouhodobý plán jak zajistit bezpečný průlet a předejít dalšímu masakrování. V nedávno uzavřené „Convention on Biological Diversity (CBD – Úmluva o biologické diverzitě), kterou bude právě Indie řídit příští dva roky, je zakotven význam Úmluvy o ochraně stěhovavých ptáků (CMS) a zachování druhů, především zastavení lovu na maso.

 

Zdroje informací:

http://www.birdlife.org/community/2012/11/help-required-to-end-hunting-massacre-in-nagaland-india/

http://www.conservationindia.org/campaigns/amur-massacre

http://wikipedia.org/

http://biolib.cz/

 

Moje poznámky k článku:

Myslím si, že bude poměrně těžké úplně vymýtit tento ohavný lov migrujících poštolek, protože je tento způsob obživy u místních lidí zřejmě zakořeněn a nevidí v tom nic špatného. Je ale vidět určitá snaha odpovědných míst s tím něco udělat a právě ta snaha potřebuje asi nejvíc podporu a mi takto na dálku můžeme asi poskytnout jen podporu finanční. Já jsem už přispěla, co Vy?

 

Dále určitě doporučuji navštívit buď stránky Birdlife International nebo Conservation India a shlédnout video a prohlédnout si i ostatní fotky, některé můžou být pro někoho až moc.

 

Článek je mým volným překladem vybraných částí článků z Birdlife.org a Conservationindia.org. V překladu se mohou vyskytovat faktické či terminologické nepřesnosti a nejedná se o doslovný překlad.

Komentáře

Celkem 3 komentáře

  • Bomberious 15.12.2012 v 15:35 Ahoj,

    vskutku neuvěřitelné, až šokující snímky, nicméně mám takový pocit, že je to obecně globální problém! Ale již by se to řešit na "vyší úrovni" zcela bezpečně mělo!

    Zaostalé, rozvojové země bohužel dostatečně nechápou důsledky svého konání, jednání, natož principy, zásady nějaké minimální ochrany, neboť je těší vidina peněz, nutné obživy! Obecně ale platí rovnice: "Kde je poptávka, je i nabídka!" Pořád si naivně myslí, v kontextu svých tradic, že si s tím příroda nějak "poradí". Kdyby jen znali holou skutečnost...

    Nejohroženější jsou zřejmě ti, kteří přezimují v cizině. Hranice pomyslné ptačí ochrany končí již někde za Středozemním mořem. Co jen s tím?

    Hezký den
    Bomberious


  • zaprirodou.infoblog.cz 17.12.2012 v 10:30 Ahoj, jsem ráda, že si na mě nezanevřel. Máš pravdu, úplně s tebou souhlasím, tohle se děje obecně všude na světě, netýká se to jen ptáků (velryby, tuňáci, medvědi, sloni a nosorožci pro čínskou medicínu). Ale nemusíme chodit tak daleko, například na Kypru a Maltě se každoročně za jarních a podzimních tahů odehrávají podobné masakry na migrující ptáky jako v Indii, nebo na Balkáně loví ve velkém zimující husy a bernešky. Ale poslední dobou se díky médiím, vč. internetu, o těchto problémech více mluví a více lidí se o tom dozví a to už je začátek cesty snad k dobrému řešení....

    Bohužel platí pravda, čím zaostalejší/chudší stát, tím se tam vyskytuje více zvířat (více druhů ve velkých počtech) a tím na sebe upoutají pozornost místních, kteří si takto obstarávají obživu a komerčním prodejem se to rozjede ve velkém. Ale myslím, že jestli je šance s tím něco udělat, tak teď.


  • Tony 28.12.2012 v 14:59 Je to velmi smutné. Snad ty finanční příspěvky umožní urychlit zásah proti těmto zrůdnostem. Je dobře, že tamní úřady nejsou k tomu nejsou lhostejné (jako tomu je v různých jiných částech světa).


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?



Novinka: obrázky jsou aktivní a odkazují na příslušné články! Stačí na vybraný obrázek kliknout.